Srpen 2009

ŘÍMAN

5. srpna 2009 v 12:46 | kohout
Za předchůdce rytířů bychom mohli považovat římské jezdce.Už Římané totiž slovem eguites-jezdci-označovali jak jezdce v armádě,tak společenský stav.Vrstva jezdců byla vlastně starou aristokracií z mítických dob Říma.
Tito aquites dali jméno i jezdectvu v vřímské armádě. Zde ovšem podobnost se středověkými rytíři končí. Zatímco ve středověkém vojsku byl obrnění jezdec rozhodující složkou,římská armáda stavěla na pěších legionářích a jízda měla vždy vedlejší funkci. Toto podcňování vyvrcholilo Mariovou reformou armády na konci druhého století n.l., Kdy byla římská jízda zcela zrušena a zůstala pouze součástí pomocných sborů.
Římský jezdec byl chráněn kroužkovou zbrojí lorica hamata a polochým oválovým štítem parma. Jako zbraň používal dlouhé a dlouhý meč spatha.Jezdci byli organizováni do jednotek o 30-40 mužích.Přímo do bojů vška jízda vstupovala jenom v boji s jízdou nepřátelskou.
Vedla kroužkového brnění nosili římští důstojníci taky šupinovou zbroj složenou z malých, kovových, překrývajících se destiček, a ti nejvyšší zbroj řeckého typu, vytepanou do tvaru svalnatého mužského hrudníku a s bohatou zlacenou výzdobou.
Železnou zbrojí byl ( na rozdíl od středověké pěchoty) vybaven i každý příslušník těžké pěchoty římských legií.Šlo o segmentovou zbroj lorica segmentata z pásů silného plechu, kryjící tělo a ramena.
Římská pěchota používala krátký meč gladius (s rozměry čepele6x60 cm), na sklonku římské doby pak podobně jako jezdci dlouhý meč spatha (délky až 100 cm).
Z knihy: RYTÍŘI PO SOUČASNOST
(Petr Dvořáček)